Hong Kong

Pokud se presouvate po zemskem globu zapadnim smerem, hraji casova pasma ve vas prospech. Po priletu do noveho mista si posunete hodinky o nejakou tu hodinu nazpet. Je evidentni, ze nelze takto obelstit beh casu setrvale. Kdyz se vydate pres tichy ocean, v okamziku preletu datove cary ztratite rovnou cely jeden den, posunete si datum o jeden den dopredu. Do meho odletu ze San Francisca, ktery se konal kratce po pulnoci z pondeli na utery jsem byl za vami "pozadu" o 9 hodin, utery se mi jaksi nekam vytratilo v oblacich a na asijsky kontinent jsem dorazil ve stredu, nachazejic se nyni naopak o 6 hodin vuci vam napred. Neberte si to osobne:)

Ze domovina hong-kongonske letecke spolecnosti Cathay Pacific nebude jen tak nejaka dira, predvidal uz fakt, ze nas boeing byl nejmoderneji vybavenym letadlem, jakym jsem doposud letel, a v poskytovanem servisu byvala kolonie zvitezila nad svou drivejsi mocnosti (srovnavano s letem British Airways do Sao Paula). Vsak Cathay Pacific taky vyhral cenu za nejluxusnejsi prvni tridu na svete. Ovsem zatezovy okamzik mel teprve prijit.

Po 13ti a pul hodine letu krouzil nas ocelovy kolos nad ustim perlove reky. V Hong Kongu vladlo nepriznive vetrne pocasi. Dvakrat se pokusil pilot o pristavaci manevr, ale byla to jako jizda na horske draze. Lide blinkali do pytliku... i vedle. Z okynka byly videt vlny na neklidnem mori (hong-kongske letiste je nove vybudovane na terenu ukoristenem mori, runway je na obou koncich ohranicena vodou). Po druhem nezdarenem pokusu, kdyz jsme opet nabrali vysku, nam kapitan oznamil, ze letime do Tajpeje. Na Taiwanu jsme dosedli po 15ti hodinach ve vzduchu. Vymenili jsme posadku, doplnili a vyprazdnili prislusne nadrze a po ruznych prutazich vyrazili zdolat HK podruhe. Opet se vse klepalo a po dlouhe dobe jsem zazil, ze po dosednuti na zem lide spontanne tleskali.

Hong Kong je Cina, prefiltrovana pres evropske sitko (jeho "hrubost" nejsem zatim schopen posoudit). Najdete tu elegantni draha shopping centra a luxusni restaurace. Ale take rusne ulice s cinskymi kramky jednim na druhym, neonova blikatka, vyvesni desky sahajici az do poloviny ulice. Jsou zde ultramoderni mrakodrapy, ale taky stare omsele vezaky, z nichz na vsechny strany trci nespocetne boxu s klimatizaci (kdyz je potrebuji opravit, postavi leseni klidne do 12. patra - vyhradne z bambusovych tyci!). Sledovat nocni zarici panorama Hong Kong Islandu pres uzkou uzinu s cilym lodnim provozem (lode tu jezdi jak tramvaje) je lepsi nez televize. HK se rozklada na poloostrove a rade prilehlych ostrovu a ostruvku, tlaci se tu na malem uzemi 7 milionu lidi, a ty vmestnat na chodniky a do ulic neni jednoduche. I muj temny hostelovy pokojik ve 13. patre jednoho z vezaku ma prostoru tak akorat na postel a pri sprchovani v koupelnicce stojim rozkrocen nad misou - prostor je zkratka v HK vzacnym statkem. Ale najdete zde i poklidne mestske parky plne bujne zelene (je zde vhlko a horko; znate ten pocit, vse se na vas lepi...), kde mistni v tiche meditaci cvici tai-chi. Co zbylo ze stare dobre Anglie? Na prvni pohled clovek zaznamena alespon dvoupatrove autobusy (a taky dvoupatrove tramvaje), jezdeni vlevo, nekolikero historickych budov, zalibu v dostizich, trochu anglictiny (v daleko mensi mire, nez jsem si troufl ocekavat, holt 96% obyvatel jsou Cinane).

Po meste vidite zbytky olympijske (a nasledne paralympijske) vyzdoby: konaly se zde konske souteze. Od minule nedele mohou opet v Pekingu fabriky vyrabet, stavby pokracovat, vsechna auta do ulic - skoncila omezeni kvuli potrebe prezentovat Peking jako ciste mesto. Hong-kongskou verejnosti hybe skandal s jedovatymi mlecnymi vyrobky z pevninske Ciny, ktere zpusobily zdravotni problemy nekolika tisicum detem. Nad amoralnosti cinskych vyrobcu zustava rozum stat. A cinsti predstavitele, jako to totalitni rezimy uz mnohokrat predvedly, do posledni chvile zatloukali pred svetem i vlastnimi obcany a propasli tak cas na rychly zasah. Hlavne ze jiz za chvilicku vystreli do vesmiru sveho tretiho tchajkonauta...