V dnesni dobe jsou videt uz jen odlesky drivejsi slavy (impozantni je budova kolonialni mincovny, ktera sveho casu razila spanelske realy s 95% obsahem stribra; nu, a sve dnesni lehoucke mince kupuje Bolivie prave ze Spanelska...), hora je provrtana jak ementalsky syr, stale ale jeste zbyvaji zily stribra, zinku, olova a cinu horsi kvality, jejichz dalsi tezba zavisi na vykyvech svetovych trhu s nerostnymi surovinami. Po historickych kotrmelcich nejsou dnes doly ani v majetku velkych soukromych dulnich spolecnosti ani statu, jednotlive stoly patri drobnym druzstevnim hornikum. V podstate kazdy kopa na svou pest: rano nakoupi na trhu dynamit a koku a rucni praci, ktera se za staleti prilis nezmenila, dobyva sutry z nitra hory. Co se podari narubat, ze ma nejakou cenu, proda na konci sichty slevarnam a shrabne par drobnych.
Ma dalsi cesta smerovala do La Pazu, inverzniho mesta, kde nejbohatsi ctvrti se nachazi nejnize polozene. Propletajic se jeho ruchem, mezi vyvolavaci popojizdejicich mikrobusu, maskovanymi neodbytnymi cistici bot a nekonecnymi trzisti se vsim, co Bolivie nabizi, jsem narazil i na kramek druzstva El Ceibo. Rodiny sdruzene v teto organizaci produkuji v amazonskych nizinach kakao, druzstvo pak z teto suroviny zpracovava cokolady. Diky ciste ekologicke produkci a zpracovani a tez systemu "fair trade" (http://www.fairtrade.cz/) se podarilo s timto produktem prorazit i na evropskych trzich (nektere vyrobky z El Ceiba koupite i u nas) a rada bolivjskych zemedelcu ma tak svuj zdroj obzivy. Clanek dvou Cechu, kteri stravili mezi pestiteli kakaa z El Ceiba 3 mesice (a natocili o tom dokument s nazvem Do vlastnich rukou) je zde:http://www.ekumakad.cz/clanky-a-publikace.shtml?x=2043660
Rad bych si jeste na zaver bolivijskeho pobytu troufl (a to doslova, neb za par dni clovek sotva muze pochopit komplexnost a hloubku problemu) nabidnout vam na tomto poli takovy lehky nahled na zdejsi zamotanou politickou situaci, polarizovanou kroky kontroverzni osoby prezidenta Moralese. A to zejmena proto, ze jsem zde svedkem narustajiciho napeti, jehoz projevy (blokady, vyhruzky a nasili) uz mozna pronikly i do serioznejsich zahranicnich zpravodajstvi.
Jisty prvek sympatie nejde bolivijskemu prezidentovi uprit. Bolivie je latinskoamerickou zemi s nejvyssim podilem indianskeho obyvatelstva, uvadi se kolem 60% (v ostatnich zemich tvori vetsinovou populaci misenci ruzneho pomeru krve indianske a evropske nebo rovnou belosi). Od pocatku spanelske kolonizace (jak mistni rikaji, Spanele prisli s krizem ve predu a bicem za zady; pro ferovost priznejme, ze ne vsichni) zazili tito lide setrvale vykoristovani a ponizovani (az revoluce v roce 1952 priznala indianum volebni pravo, nikoliv vsak pravo byt voleni; teprve ustavni zmena z roku 1995 hovori o Bolivii jako o multietnicke zemi a priznava indianskym komunitam prava napr. vlastnit uzemi). V roce 2005 se tyto komunity chopily prilezitosti a legitimne zvolily do cela zeme jednoho ze sveho stredu. S Evem (i mistni tisk oznacuje prezidenta pouze kresnim jmenem) dostali poprve v historii prilezitost spravovat svou zem lide indianskeho puvodu, byt nekteri z nich maji sotva bolivijskou venkovskou stredni skolu (coz berte jako konstatovani a dusledek vyse popsane situace, aniz bych se chtel kohokoli dotknout). To, ze cela Bolivie v jiste euforii a ocekavani dala Evovi sanci (a stejne tak svet vcetne mezinarodnich instituci), je zrejme z toho prosteho faktu, ze uz stoji v cele zeme tretim rokem. Na bolivijske pomery dlouha doba.
Nyni se ovsem zeme nachazi rozdelena. Odpurci vycitaji Moralesovi, ze neni prezidentem vsech Bolivijcu, ale jen svych lidi. Skutecne navrhy typu, ze kazdy, kdo se chce uchazet o verejnou funkci, musi ovladat krome spanelstiny jeste jeden z domorodych jazyku, jsou prevracenim situace, ze ktere Bolivie v roce 1995 vybredla. A jeho vylety do Lybie a Iranu mu na seriozni reputaci rozhodne nepridavaji. V ekonomicko-politicke rovine vede Evo (a jeho strana MAS - movimiento al socialismo) zemi doleva. Levicove smysleni je u prostych Bolivijcu caste a nelze se zas tak moc divit. Cca. 60% obyvatel zije v chudobe a rozdeleni bohatstvi je zde extremne nevyrovnane, zejmena v nizinnach na vychode patri jednotlivym lidem plochy, ktere by v CR tvorily cele okresy. Rada z techto rozlehlych urodnych teritorii na vychode byla v letech 1960-90 darovana tehdejsimi vladami vymenou za politickou podporu a stranicke zasluhy.
A tak jsme se dostali k penezum. V soucasne dobe stoji proti sobe vychodni nizinne provincie a zapadni nahorni plosina. Zatimco tradicne byly hory diky mineralum bohatsi, v poslednich desetiletich se teziste presunulo (a to Bolivie uz v historii jeden takovy presun zazila, a jeste se uplne nezahojil - kdyz zacala upadat tezba stribra a nahradil ho cin nalezajici se vice na severu, prislo nakonec zuby nehty branici se Sucre o postaveni hlavniho mesta ve prospech La Pazu). Vychod ma plyn, ropu, rozlehle pastviny s dobytkem, rozviji prumysl a vzhlizi do sveta. Za jineho usporadani by mohl byt tento region tahounem rustu cele zeme. Evo chce ve svem narhu nove ustavy omezit mnozstvi pudy vlastnene jednim clovekem a zvysit prerozdelovani zdroju ve prospech chudych oblasti. Ze se to vychodu nelibi, je nasnade. Chteli by minimalne vetsi autonomii svych departamentu, sami si nakladat se zdroji na svych uzemich a ridit svuj rozvoj. Ze by navic zahranicni ropne spolecnosti, jejichz investice uz byly Evovym castecnym znarodnenim ohrozeny, vsadily na kartu nezavislosti vychodni Bolivie? Ze by USA, ktere s nastupem Eva ztratily svuj tradicni vliv na vladu teto zeme, nasli nove spojence v nizinach (jak tvrdi Evo a na zaklade toho predevcirem vyhostil americkeho velvyslance)? At tak nebo jinak, vlada v La Pazu na jedne strane a "hejtmani" 5 nizinnych provinci spolu doposud odmitaji jednat, v poslednich 2-3 tydnech stupnuji agresivitu svych prohlaseni a manipuluji lidi k radikalnejsim a agresivnejsim krokum. V poulicnich stretech obou taboru na vychode zeme zemrelo vcera 10 lidi. Na obou stranach barikady mi lidi rikali, ze ne jeste zdaleka bezprostredne, ale existuje jiste nebezpeci vzniku obcanske valky v Bolivii. A to by bylo to nejhorsi, co by mohlo tuto zkousenou zemi potkat.
Uf, gratuluju vsem, co to docetli az sem, a slibuju, ze uz vicekrat se nebudu poustet do rozboru politicke situace.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat