Z Asuncionu

Mili pratele, zdravim Vas z paraguajske "metropole". Uplynulych par dni zde jsem stravil hodne ve spolecnosti manzelu Fricovych a jejich tlumocnice Andrey. Dorazili do Asuncionu ve stejny den jako ja a zarizuji zde vse potrebne pro presun na sever do paraguajskeho Chaca, kde jiz ctvrtym rokem probiha jejich projekt asistence v domorode komunite Indianu Chamacoco. Pan Fric je vnukem cestovatele, botanika a etnografa Alberto Vojtecha Frice. Ten pobyval na pocatku 20. stol. radu let v Jizni Americe a s Indiankou z kmene Chamacoco mel dceru Herminu, o jejiz existenci ovsem ceska vetev Fricovic rodiny nemela skoro 100 let tuseni. Pani Hermine je dnes plus minus 104 let a jeji siroke potomstvo dnes cita bezmala 200clenou rodinu, zijici prevazne ve vesnicce Puerto Esperanza pri rece Paraguay u hranic s Brazilii. Kontakt s ceskymi pribuznymi byl obnoven a Fricovi za pomoci pratel a priznivcu postupne rozjeli projekt pomoci teto komunite. Indiani Chamacoco tradicne obyvali rozsahle uzemi nehostinneho Chaca, zivili se lovem a sberem a byli mistry ve vyrobe ozdob z peri. Postupne vsak byli o naprostou vetsinu sve pudy pripraveni a zbaveni moznosti tradicniho zpusobu obzivy. Sami ted hledaji svou budoucnost, jak zustat zit a prezit v Chacu. Striktne asistencni pomoc, kterou poskytuje obcanske sdruzeni checomacoco, a pristup manzelu Fricovych se mi jevi jako prikladny a velmi si ho vazim. Vice informaci o pribehu i projektu najdete na:http://www.checomacoco.cz/

S Fricovymi jsme jeli navstivit zemedelskou stredni skolu, kterou spravuje neziskova organizace Fundacion Paraguaya (http://www.fundacionparaguaya.org.py/). Ucelem navstevy bylo zhodnotit skolu a moznosti, ze by zde studovalo par mladych Indianu Chamacoco, pokud by oni a jejich komunita mela zajem. Naucili by se tak dovednosti potrebne ke spravovani stadecka dobytka, ktere se v tuto chvili uspesne rozrusta v Puerto Esperanza. Koncepce skoly nas velmi mile prekvapila. Studenti nejen maji vyvazenou teoretickou vyuku ve tridach s praktickou pripravou na polich a u zvirat na skolnich pozemcich, skola je soucasne produkuje finalni potravinarske vyrobky (jogurty, syry,..),ktere jsou prodavany verejnosti. Studenti tak pochopi i vyznam vytvareni produktu s pridanou hodnotou a jeho komercializaci. Skola se deklaruje jako sobestacna - vydela si na sve naklady aniz by vyzadavola od studentu vyrazne financni prispevky. Navic, vsude byl poradek a studentce, co nam licila, jak vyrabi syr, svitili oci s tim, ze po dokonceni skoly chce pracovat. Fundacion Paraguaya ridi jeste dalsi projekty, byla napr. prvni organizaci, ktera rozjela v Paraguayi dnes jiz hodne popularni mikrokredity. Tato cinnost umoznila vytvorit zisk potrebny na investice pri rozjezdu skoly. Podporit konkretni podnikatelsky miniprojekt urciteho Paragujce muzete i z Cech pres stranky http://www.kiva.org/

Vyse uvedena pochvalna slova na adresu neziskovych organizaci v Paraguayi by mohla vzbudit dojem, ze zde vse perfektne funguje. Pravdou je vsak opak, cirkve a neziskovy sektor zde jen dle svych moznosti supluji paraguajsky stat, ktery zasadnim zpusobem selhava v naplnovani zakladnich funkci statu. Skolstvi, zdravotnictvi, bezpecnost, pomoc v nouzi, to jsou statky, o kterych si mnoho paraguayskych obcanu muze nechat jen zdat. Paraguay je velmi chuda zeme. Ceska republika si ve 20. stoleti prosla krusnymi casy, presto jsme vsak zazili i obdobi rozkvetu a meli po padu komunistu na co navazovat. Paraguay take mela revoluci v roce 1989, ktera odstranila 35 let trvajici diktaturu generala Stroessnera, na co vsak mohla navazovat Paraguay? Na 30 statnich prevratu v letech 1900-1954 a krutou valku s Bolivii o Chaco... Generalova strana Colorados se udrzela u moci i po padu diktatury a teprve vcera, po 61 letech vlady jedne strany, se do cela zeme postavil jinak vybarveny prezident. Za tech 61 let se v zemi zakonzervovaly korupcni kanaly a lidu bylo systematicky davkovano chabe vzdelani a drobne "sladkosti", aby zustal poslusny a poddajny. Za takoveto situace je vubec pokojne predani moci, ktereho jsem tu byl svedkem, uspechem. Vetsinovy chudy Paraguajec smeruje doleva, Chavez a Morales se dockali pri slavnostnim ceremonialu nejvetsich ovaci. Radost a nadeje byla uprimna, ocekavani od noveho prezidenta velika. Jini Paraguajci jsou vsak skepticti a ne bezduvodne: novy prezident Lugo jeste jako biskup se stavel na stranu bezzemku, kteri nasilim zabiraji pudu, co jim nepatri. Kdo bude v Paraguayi investovat a podnikat, kdo vytvori tolik potrebna pracovni mista v zemi, kde neni zajistena ochrana soukromeho vlastnictvi? Nenastane nyni ve state s chabymi institucemi anarchie, ve ktere nebude krast jen vladni strana, ale uplne vsichni? Zda se Lugo sbratri s Evem a Hugem, nebo spis prikloni k umirnenejsi ceste tez levicove zamereneho brazilskeho Luly (na ktereho Paraguayci rvali "Itaipu", nebot jsou presvedceni, ze za svuj dil proudu prodany bohatemu sousedovi dostavaji jen almuznu), to se asi uvidi az s casem.

Samotny patecni ceremonial na Plaza Independencia mel radu organizacnich nedostatku, v jistem smeru by se dalo rict, ze roztomilych. K prezidentum se dalo v nekterych okamzicich skutecne dostat na dosah ruky. Co ale cekat od policistu a vojaku zajistujicich bezpecnost, kdyz nekteri vypadali, ze jim neni ani 18 a jake penize za svou sluzbu vlasti asi dostanou si radeji netroufnu odhadovat?Jeste ze celkova atmosfera byla proste vesela a pratelska.

Toto dnesni internetovani me tady v kavarne bude stat mozna 8 tisic (tisic guarani jsou asi 4 koruny). Rad bych vam misto tolika slov poslal obrazky, pokusim se to nekdy priste napravit. Moc diky za Vase ohlasy, ze kterych mam radost. Chcete-li cokoli komentovat, nesouhlasit, doptat se, urcite napiste. Zdravim!