O jidle a souvisejicim

Mili pratele, opet se ozyvam z Bataypory, dari se mi dobre. Diky moc za vase zpravy na mailu i zde na blogu.

Pres den stale pracujeme na detskych prolezackach, vecer se kulturne druzime. Tim je vyplnena vetsina naseho casu, a jelikoz clovek musi taky trochu spat, na internet mnoho casu nezbyva.

Laska prochazi zaludkem, to plati i ve vztahu k urcite zemi. Rad bych tedy pojednal v par vetach o mych dosavadnich poznatcich o brazilske kuchyni. Jeste pred tim vsak chci napsat jedno trivialni ale podstatne konstatovani. Brazilie je velice velka zeme plna nejruznejsich paradoxu a co plati v jednom z jejich federalnich statu, v druhem je zase uplne jinak. Zatimco vetsina Brazilcu oznaci kriminalitu jako jeden z hlavnich problemu zeme a v chudych favelach v Sao Paolo ci Riu nabyva krutych podob a velkych rozmeru, zde v Bataypore nase rodina ani nezamyka dum, natoz treba kolo nechane na ulici... To jen takovy priklad ze ktereho chci vyvodit, ze i me postrehy zde se tykaji pouze lokality, casu a lidi, se kterymi jsem se potkal.

Brazilska jidla nejsou pikantni ani zvlast korenena, to bylo jedno z prekvapeni. Verim, ze je to opravdu tim, ze vetsina surovin je zde kvalitni a cerstva a je proste nejlepsi dat vyniknout prirodnim chutim. Zakladem vetsiny jidel je ryze a fazole, dale tez spagety a maniok (blizke nasim bramboram) vareny nebo rozemlety v podobe jakesi strouhanky. Ovsem mistni jidlo neexistuje bez masa. Kolem nas se pasou tisice a tisice krav. Jak pravil Kuba z nasi skupiny, i chleba je zde z hoveziho. Brazilie nikdy nemela nemoc silenych krav, nikoho by nenapadlo cpat do krav neco jineho nez je nechat prirozene past. Ovsem nase kravy by zase nevydrzely mistni podminky, nejbeznejsi plemeno jsou bile kravy s hrbem pochazejici z Indie. A pastviny, aby byly k necemu, se tady musi sazet...

I vitaminy potrebuje clovek, a tak Brazilec radeji vynecha prilohu, nez aby vynechal dostatek cerstve zeleniny. Kapitolou samou pro sebe je veskere exoticke ovoce. Svesticky, hrusky ci jablka byste zde na zahradce hledali marne, zato vsak banany, papayi a maracuji prave dozravaji. Kdyz si v Brazilii nekde objednate dzus, dostanete rovnou celou konvici. Pomerancovy je pry z cerstvych plodu pred vami vymackany vzdy a vsude, casto jsou cerstve i ostatni.

Dalsi z klicovych mistnich plodin, je cukrova trtina. Jeji dvoumetrovy "stonek" se da orezat a vnitrni cast cucat pro osvezeni a energii. Vylisovana stava "caldo de cana" se primo pije, soucasne je ale surovinou pro vyrobu takoveho spektra produktu, ktere zahrnuje cukr, etanol do motoru i nejbeznejsi mistni palenku cachasu.

Pokud jde o napoje, jiste si uhodnete, co je napojem cislo jedna v zemi, kde se snidane rekne cafe de manha, tedy "ranni kava":). Caj zde znamena pouze a jedine mate, tedy napoj z listu rostliny cesmina paraguayska. Pije se budto ve studenem nalevu jako terere, nebo horky zvany chimarrao, podle toho zda se clovek chce prave vice ochladit ci zahrat. Podavani obeho je ritual jak pro spravnou pripravu, tak i pri spolecne konzumaci s prateli. Vsechna piva se zde honosi na titulni etikete slovem Pilsen, tedy plzenskeho tipu. Nejlepsi znackou je udajne Bohemia. Pres toto vsechno vypozoroval muj cesky spoludobrovolnik, ze jeho pocatecni brazilske zaludecni problemy byly prave z piva... Jinak nam tu ale vsem hodne chutna.