Posledni den v Bataypore

Ve stredu jsme podnikli exkurzi do obri vodni elektrarny Porto Primavera na rece Parana. Hraz je dlouha 11 km, vodni plocha treti nejvetsi na uzemi Brazilie. Technologie dodana od ABB Guarulhos, Brazil. Elektrarna disponuje rybochodem a (pro linejsi ryby co nechteji skakat do schodu) tez vytahem pro ryby. Ovlada ho clovek, ryby prilakane bublinkami do prostoru vytahu jsou vyzdvizeny asi 30 metru a pusteny trubici na druhou stranu hraze. Zatopenim rozsahleho uzemi prisla Brazilie o cenna uzemi, kde jeste rostl puvodni prales Mato, energeticka spolecnost se snazi skody zmirnit realizaci zalesnovaciho programu. 82% brazilske elektricke energie pochazi z vodnich zdroju. Dostal se mi v Bataypore do rukou ucet domacnosti za elektrinu, 1 KWh zde stoji 0,489 realu, tedy asi 5 korun. Navic se na uctu za elektrinu jeste objevi asi 30 realu za verejne osvetleni.

Detske hriste jsme vcera dokoncili. Na jednotlivych prolezackach nastala takova tlacenice, ze jsme se zacali obavat o zdravi deti i trvanlivost nasich konstrukci. Jeste ze jsme to stihli vcera, dnes totiz od rana vytrvale prsi. Pry je to proto, ze Cinane rozehnali v Pekingu mraky nad olympijskym stadionem a poslali je do Brazilie.:-) Zitra se s Batayporou rozloucime a zamirime do Foz de Iguacu. Mohutnost a velkolepost vodopadu kolisa dle mnozstvi protekajici vody (jak logicke), nase zimni mesice jsou pro navstevu vhodnejsi. Ale zrovna dnes se tady v Bataypore v potoky promenily i ulice, tak treba neco z toho stece i do reky Iguazu.

Vyuziji toho, ze mam dnes jeste k dispozici internet u me batayporske rodiny, abych se pokusil shrnout pozorovani ekonomicke situace v Brazilii. Do znacne miry se jedna o sesumarizovani toho, co rikali jednotlivi Brazilci, se kterymi jsem na toto tema zabrousil.

Na brazilskem trhu spotrebniho zbozi jednoznacne vladnou domaci vyrobky. Srdce ekonomickeho nacionalisty zprvu zajasa – zadna zaplava nekvalitniho zbozi z JV Asie, bez ohledu na to, zda jste v potravinach, zelezarstvi nebo domacich potrebach. I rucniky nebo tricka tu nesou oznaceni industria brasileira. Kazde a posledni auto, ktere brazdi brazilske silnice bylo i zde vyrobeno (vcetne legendarniho VW brouk, mistnimi zvany “fuska”:-);skodovky tu nejsou zadne). Zapadni znacky pritomne na brazilskem trhu jsou vzdy mistniho puvodu. Jasani ovsem ponekud ochabuje v okamziku, kdyz clovek prepocita ceny, ktere vychazi ve valne vetsine pripadu vyse, casto vyrazne vyse nez v CR. Samozrejme klicovym faktorem pro porovnani je kvalita, pro jeji zhodnoceni bych tu ale musel zit dele, nakupovat a pouzivat. Kvalitni se mi rozhodne zdaji potraviny a tez zpracovatelske vyrobky, ktere vyuzivaji domacich surovin, jako jsou vyrobky z kuze, drevene a kovove nastroje, apod. (zda se mi, ze se zde pouziva mene plastovych a vice prirodnich materialu), u rady sofistikovanejsich vyrobku si ale nejsem kvalitou brazilske produkce tak jisty. Dle tvrzeni samotnych Brazilcu pak nejkvalitnejsi vyrobky smeruji na export (krome kavy, tu si pry nejlepsi nechaji doma). Veci, ktere vsak uz dovezene jsou, vychazi dost draho. To je cena, kterou Brazilci musi zaplatit za ochranu domaciho trhu. Vyse popsana situace je totiz dusledkem vysokych, pro nektere sektory (napr. zminene automobily ci textil) prohibitivnich dovoznich cel. System zdaneni je komplikovany, existuje tu dan z prumyslove produkce a dale DPH, ktera je promeninliva od jednoho federativniho statu ke druhemu, zatimco v sousednim statu São Paulo plati 11%, zde v Mato Grossu do Sul je to 17%. Rada Brazilcu proto pro soukrome nakupy cestuje i velke vzdalenosti. Mistni v Bataypore nevahaji jet 300 km na paraguajske hranice pro fotak nebo pocitac, paraguajska cla a dane jsou vyrazne nizsi a do limitu 300 USD na osobu je prevoz do Brazilie bezcelni (pro koupi pocitace je tedy potreba vzit do auta vice kamaradu, kazdy papirove koupi na sebe urcity dil). Makroekonomickym dusledkem politiky priskrcovani dovozu a podpory vyvozu je prebytkovy bezny ucet platebni bilance a kurz brazilskeho realu, ktery patri spolu s korunou k nejvice posilujicim menam sveta (zatimco v roce 2003 byl kurz 3 realy za 1 USD, dnes je 1,57 realu za USD).

Jak se tedy zije mistmim lidem? Tezka otazka. Rozdily mezi bohatymi a chudymi jsou obrovske, taktez zeme samotna je rozvinuta velmi nerovnomerne (v hrubych rysech se da rict, ze bohatstvi pribyva ve smeru ze severu na jih). Minimalni cista mzda je 430 realu, takove velmi bezne platy (ucitele, policisti, apod.) se tady pohybuji mezi 1000 a 1500 realy cisteho. Brazilci zaplati na danich a socialnim a zdravotnim pojisteni kolem 40% prijmu, s tim co ovsem dostavaji od statu jsou silne nespokojeni (jak jinak). Uroven zdravotnictvi, skolstvi, bezpecnost a infrastruktura ma jiste znacne rezervy. Krome kriminality zminuji jako nejvyznamnejsi problem korupci. Mentalita lidi je stejne pestra jako slozeni obyvatelstva, zahrnujici cernochy, puvodni indianske obyvatelstvo, potomky evropanu ale treba i velmi silnou japonskou komunitu, plus samozrejme vsechny mozne kombinace mezi nimi. V mnoha smerech ale Brazilie prekvapi: elektronicky volebni system, povinnost politiku predkladat prehledy majetku na zacatku a konci mandatu, prime TV prenosy ze zasedani parlamentu, zakony a kampane na ochranu prirody, zakaz detske prace, lek na AIDS zdarma vsem potrebnym, uz 10 let platici zakaz koureni v restauracich (jo, cigarety jsou tu cca 3x levnejsi nez v CR, Brazilci ovsem koureni prilis neholduji)... Brazilie, to jsou lide otevreni, komunikativni, krasni zvenku i uvnitr... A pak tisice a tisice kilometru nadhernych plazi...

Rio Parana