Louceni s Paraguayi

Projekt adopce na dalku umoznuje detem chodit do skoly. Zasadni otazka, ktera ovsem zustava otevrena, je, jestli jim skutecne vzdelani umozni ziskat dustojnou praci a zivit sebe a rodinu. V Paraguayi je totiz nedostatek pracovnich mist. Statni sektor, pres vsechnu kritiku, co jsem sem jiz napsal, stejne zustava v cele zemi siroko daleko nejvetsim zamestnavatelem. Prumyslu zde moc nejnademe. Udajne se zde montuji motorky z dilu dovezenych z Asie, v chodu zustavaji dve textilky. Jedina cementarna, na ktere zavisi veskere stavebnictvi, v soucasnosti jede po poruse na 60% vykonu, nahradni dily z Nemecka maji dojit v horizontu 2-3 mesicu. Pak je zde jeste potravinarsky prumysl. Makroekonomicka data, ktera lze o zemi zemi ziskat, je treba brat s rezervou, neb samozasobitelstvi a neformalni sektor nevstupujici do statistik je velmi rozsahly. Rada Paraguaycu pracuje v zahranici, v Brazilii, Argentine a ve Spanelsku - at se bavite s kymkoli, vzdy najde ve svem pribuzenstvu nekoho takoveho.

Na rozdil od brazilskeho je paraguaysky trh vyrazne pristupnejsi dovozum. Diky tomu je nabidka zbozi zde sirsi nez co jsem mel moznost poznat v Brazilii, napr. v psacich prostredcich jsou zastoupeny prakticky vsechny vyznamne svetove znacky. Krome Asie je zde hodne zbozi z Brazilie, Argentiny, Chile. Oproti Brazilii je zde levneji, zejmena se to tyka treba potravin lokalni vyroby, ovsem pomerte si to s tim, co zde mistni lide v prumeru vydelavaji - stat udava "minimalni plat" pro zamestnane na radny plny uvazek ve vysi 1.3 milionu guarani mesicne (tj. asi 5.200 Kc), ve skutecnosti vsak vetsina paraguayske populace teto sumy nedosahuje. Ekonomika ma nektera skutecna specifika, jako ze zde neexistuje (doposud) dan z prijmu fyzickych osob, plati se pouze pojisteni. Celkova danova zatez je 11.8% HDP. Kdyz odectete to, co se rozkrade, pochopite, proc nezbyva na zdravotnictvi ci infrastrukturu.

Kdyz uz jsem se zde zabyval elektrinou, doplnim, ze 1 kWh zde domacnost stoji cca 4,- Kc. Denik ABC uvedl rozbor velmi zhave situace ohledne prodeje elektriny z Itaipu: dle tohoto zdroje Brazilci plati Paraguayi 10,7 guarani za kWh, coz jsou asi 4 halere. K tomu je sice potreba pripocist vyrobni naklady, ktere take nese z vetsi casti Brazilie a jejichz vyse se ani novinarum natoz verejnosti nesdeluje(!), nicmene bude faktem, ze je to cena nizka. Samotny denik ovsem priznava, ze za tuto situaci si muzou Paraguayci sami, ti, kteri podvedli zemi a uzavreli totalne nevyhodnou smlouvu...

Pripada mi, ze Paraguayci zoufale hledaji neco, co by zvedlo narodni sebevedomi, umoznilo naprimit se. Ohaneji se tim, ze vlastni pulku nejvetsi vodni elektrarny na svete, uz ale vite sami, co z toho maji. Na pohledech ukazuji vodopady Iguazu, ty ale vubec nelezi na paraguayskem uzemi! ..ani tudy cesta asi nepovede. Jejich vyhlasene jidlo, sopa paraguaya, tedy paraguayska polevka, neni ve skutecnosti zadna polevka nybrz buchta z kukuricneho testa a vaze se k ni historka o nevydarenem vareni polevky prezidentu Lopezovi, az se voda jaksi vyvarila - tedy taky ne zrovna historie paraguayskeho uspechu a dovednosti (ale kdyz uz jsme u kuchyne, ji se tu velmi dobre - rybi polevka je opravdu polevkou a to vynikajici, maniokova chipa ruznych velikosti mi bude velmi chybet). Upinaji se k fotbalu, Olympia Asuncion vyhrala trikrat latinskoamericky pohar. Jejich vyslankyne na olympiadu, osteparka Leryn Franco se proslavila (a to naprosto popravu) spis svym vzhledem nez sportovnim vykonem. Co me zde prekvapilo a na cem mohou Paraguayci pravem rust je jazyk guarani, ktery nejenze je oficialnim jazykem vedle spanelstiny, ale zcela bezne se pouziva. Vetsina populace je aktivne bilingvni a ja si casto mezi skupinou Paraguaycu pripadal jak ve Vietnamu - nerozumel ani slovo. Kazdopadne, a to bych chtel zduraznit na zaver, lidi jsou tu velmi mili a ochotni pomoci, staci v autobuse rozevrit mapu a uz mate kamarady, o to vetsi, kdyz date najevo, ze nejste Yankee. Paraguay me rozhodne prijala s otevrenou naruci.

V Brazilii jsem psal, ze maji vtipy o Paraguajcich a slibil zjistit, o cem vtipkuji oni. Je to o gallegos, tedy Galijcich - Spanelech. Troufnu si tvrdit, ze to tak bude i v dalsich spanelsky mluvicich zemich Lat. Ameriky. Ale pozor, vite o kom se vtipkuje v jazyce guarani? O Cesich! Presneji receno, o Cechoslovacich. Kdyz na otazku "odkud jsi?" odpovi zena spanelsky "checoslovaca" (tedy "z Ceskoslovenska"), presne tento sled slabik znamena v guarani "ja jsem krava". Dalsi replika tedy je "checolatorro" - "ja jsem tvuj byk". Jeste ze jsme se se Slovaky rozdelili...