Pres reky do Paraguaye

V sobotu jsme se rozloucili s milymi prateli v Bataypore a presunuli se do Foz do Iguacu v ocekavani padajicich vod. Brazilci se prou s Argentinci, ktera strana vodopadu pretnutych hranici je hezci. Muj nazor necekejte, neb jsem navstivil pouze argentinskou stranu. Vodopady jsou pestre, voda si hleda cestu bujnym pralesem a vsude poletuji motyli. Kdyz clovek privre oci, aby nevnimal okolni turisty, vidi ty prvni jezuity, co priplouvali po rece v tato mista s nezdolnou vuli prinest spasu domorodcum. Plameny tvorene drobnymi kapickami vody slehaji z kotle nejmohutnejsiho vodopadu garganta del diablo, tedy dabluv chrtan.



Foz skyta jeste dalsi zajimave nabidky. Obri vodni elektrarna Itaipu na rece Parana, ktera obteka mesto z opacne strany nez reka Iguazu, byla postavena spolecnym usilim Paraguaye a Brazilie. Obe zeme si deli vse na pul, vcetne poctu pracovnich mist a vyprodukovane elektriny. Ale Paraguay spotrebuje jen 7% z celkoveho vykonu a staci to na pokryti 92% veskere narodni spotreby el. energie, zbytek sveho podilu proda sousedovi. Brazilie tak spotrebuje 93% vyrobene energie, a to da 22% narodni spotreby. Kazda z 20 turbin ma vykon 700 MWh a proteka ji tolik vody jako jednou polovinou celych vodopadu Iguazu pri prumernem prutoku.

Mestsky autobus vas zaveze k pretizenemu hranicnimu mostu pres Paranou do Paraguaye. Prejit jako chodec neni zadny problem, musel jsem sam vyhledat pohranicniky, aby mi dali brazilske vystupni a paraguayske vstupni razitko (pote co jsem se rozloucil s ostatnimi workcampaky, kteri pokracuji do Sao Paula). A pak uz vas pohlti velike trziste, kterym je hranicni mesto Ciudad del Este. Precios lindos, bienvenido en tierras paraguayas. Bankomat mi vydal 800.000 guarani a ja se vydal s pocitem, ze mam v kapse skoro milion, do hlavniho mesta zeme, ktera, symbolicky pro Cechy, lezi bez pristupu k mori v srdci Latinske Ameriky.

Asuncion me privital v bourlivych pripravach na patecni slavnostni inauguraci noveho prezidenta. Citim se tu velmi bezpecne, cele centrum hlida spousta ozbrojenych muzu. Ochotne odpovidaji na dotazy zvidaveho turisty, mozna proto, ze jsem jediny turista siroko daleko. Vsude vlaji vlajecky, Paragujci narychlo maluji fasady palacu podel hlavni silnice, sazi kyticky a vojenska dechovka trenuje slavnostni pochod. Jestlize Brazilci pili chimarrao obcas, Paraguajci maji sve mate u sebe stale. At jsou v praci, doma ci na cestach, stylova v kuzi obalena termoska a poharek s kovovym brckem jsou jejich nejvernejsimi spolecniky.