Jedna z nejlepsich veci, ktera me zatim na ceste potkala, je prace v truhlarske dilne Dona Henriquina. Kazdy den zde spolecnym usilim vytvarime prolezacky pro detske hriste. Je to krasna manualni prace s eukalyptovym drevem, clovek za sebou vidi hned nejake vysledky. Vse je ovsem mozne jen diky tomu, ze mistr trhularsky ma s nami doslova svatou trpelivost - jak slozeni nasi dobrovolnicke skupiny napovida: socialni pracovnik, filosof, bohemista a 2 ekonomove, nejsme pro nej zrovna snadny material:-) Musi nas naucit prakticky vsemu, uz jen to, jak drevo vubec chytit, jak pracovat s jednotlivymi nastroji. Muj slovnik se obohatil o portugalske vyrazy jako lixadeira (bruska) a furadeira (vrtacka), to jsou ted prave nase nejvetsi kamaradky. Prsty mame zatim vsechny:-).
Nejdulezitejsim prstem je v Brazilii palec. I kdybyste neumeli jedine slovo, vztyceny palec vam zajisti zakladni komunikaci - postaci na pozdrav i podekovani. Brazilie je zkratka jednicka.
Vikend jsme z velke casti stravili na farme pani Dolores Batove a jeji dcery Guiomar, opet jsme byli zahrnuti obrovskou pohostinnosti. Nepokryte se vam pochlubim, ze jsem na jejich fazende (mistni slovo pro ranc) spal v posteli samotneho Jana Antonina! Ovsem me nadeje, ze mi v ni ve snu prijde napad na nejaky bajecny podnikatelsky plan, se bohuzel nenaplnily. Snad je to tim, ze jsem do postele ulehal zcela vycerpan po dni, ktery byl ochutnavkou kovbojske prace. Stravili jsme celkem asi 6 hodin v konskem sedle, vic nez ja kdy za cely zivot. Postupne jsem se naucil radit na koni jednotlive rychlosti, intenzivni masazi stehen a pozadi jsem vsak zabranit nedokazal. Objeli jsme jen maly zlomek rozlehlych pozemku, na kterych se pase asi 3000 kusu hoveziho dobytka, a sledovali honaky pri praci. Zapadajici slunce prozarilo nekonecne pastviny - velika zeme.
V knihovne pani Batove jsem objevil take historickou knihu od J.A.Bati, ve ktere popisuje sve postrehy z cesty kolem sveta, kterou vykonal s nekolika dalsimi kolegy na jare roku 1937 (J.A.Bata; Za obchodem kolem sveta, Zlin 1937). Dovolim si nasledujici citaci:
"Proc letim kolem sveta? Protoze potrebujeme svetovy obchod a protoze svetovy obchod nelze delat bez osobniho poznani sveta ... Clovek na takovych cestach poznava lidi, navozuje spojeni a uci se rozumet jejich povaze a smysleni. Bez tohoto osobniho poznani, ohmatani, vyciteni, proziti, clovek v Evrope nechape, co svetovemu obchodu prekazi, a prehlizi okolnosti, jejichz dulezitost mu neni znama ...
Kdo chce delat export, musi chtit pochopit, ze je treba, aby opravdu a s veskerym svym usilim chtel delat export. Bez tohoto odhodlani je skoda se o neco pokouset. Export je velice tezka vec vyzadujici porozumeni ... Exportovat znamena nejen umet dukladne prodavat, ale uciti se kazdy den znovu a znovu. A nebat se vystrcit hlavu z domova ... Kdyz si budeme troufat dostat se do exportu, uchytit se v nem, podari se nam to. - Ne napoprve. - My u nas jsme vzdycky na prvni obchod, at to bylo do kterekoli zeme, doplatili. Na druhem jsme uz vysli a na tretim jsme vydelali, kdyz jsme poctive zpracovali zkusenosti ziskane z obou predchozich obchodu..."
Příspěvky
3 komentáře:
Ahoj Pavle prijde mi neuveritelne co pises za zazitky a poznani z cest a rikam si ze je uzasne ze jsi vlastne na stejnem kontinente jen o tisice kilometru jizneji. {a to jsem zatim precetl jenom o tom truhlari a jezdeni na koni...}Zeme je tam daleko chudsi a presto neuveritelna a uzasni lide. My se ted vratili ze Skalnatych hor. Zpet v Calgary. Zitra asi vyrazime do Vancouveru. At jsou nase krokz stastne a bezpecne.
Moc zdravi Pavel
Cau Pavle!
Tak to je bajecne, co vse prozivas! :-) Ta prace u truhlare a kovboju by se mi urcite libila. Ale to hovezi bych nejedl,i kdyz krav tam maj tisice. Z ovoce musis bejt nadseny, takovy dzus skvele osvezi a prace pak jde hned lepe.
At se ti dal dari a mej se moc fajn, drzim na vse palce.
Zdravi tom
Okomentovat